Jelikož máme podlahové elektrické topení, rozhodnul jsem se pro vylití podlah anhydritem. Jedná se o tekutou směs na bázi síranu vápenatého /anhydritu/ určenou pro vnitřní podlahy. Tato směs dokonale obteče topné kabely, dokonale vede teplo a natápí celou plochu podlahy. Dále samonivelační účinek vytváří dokonalé srovnání povrchu podlahy, proto není třeba žádné další vyrovnávací stěrky. Vytvoří rovnou a hladkou plochu pro finální podlahy jako např. dlažba, plovoucí podlahy, dřevěné podlahy, lina, koberce atd.

      U známých jsem viděl též anhydritovou podlahu s určitou barevnou příměsí jako finálový povrch. Toto jsem chtěl aplikovat jako finální podlahu v chodbách, avšak firmy zabývající se anhydritem o tom buď nevěděli, nebo s tímto moc zkušeností neměli. Nakonec jsem dvě firmy našel, které již nějaké zakázky snad realizovaly, avšak cena za takto finálně upravený a probarvený anhydrit byla neúnosně přemrštěna. Proto jsem od tohoto záměru upustil.

      Nejprve se kolem stěn provedla dilatace páskou mirelon. Sponkovačkou se nastřílela do stěn. Po té se postavilo silo, ve kterém byla dovežena  i  suchá anhydritová směs. Na silo se napojila hadice s vodou. Dále bylo třeba napojení přes jistič 3x32A. V silu se směs smíchala s vodou a hadicí putovala do místností. Anhydrit má pevnost již od tloušťky 3,5 cm. Proto jsem zvolil zalití v rozmezí 3,5 až 4cm, dle rovinatosti podkladního betonu. Samozřejmě, někde je víc a někde míň. Po zalití se směs zvibrovala tyčí. Vlnění je důležité pro rovný povrch podlahy. První den by se podlaha měla chránit před průvanem a zbytěčně nevystavovat slunci. Při průvanu by mohli vzniknout drobné praskliny, které však na kvalitu podlahy nemají významný vliv. Již po 24 hodinách je podlaha pochozí. Druhý den jsem také pomocí škrabáku odstranil z podlahy šlem, který se na povrchu usadil. Následně jsem odřezal přebytky mirelonu a podlahu zametl. Před finálním povrchem však anhydrit nechám vyschnout alespoň měsíc.