Protože v okrajové části Jihlavy, kde stavíme, nebylo město doposud schopno vybudovat kanalizaci, musím toto bohužel řešit individuálně. V projektu mám naplánovanou samozřejmě jímku na vyvážení. Nejprve jsem samozřejmě tuto jímku chtěl osadit, alespoň dvaceti kubíkovou, ale postupem času jsem zvažoval další varianty. Začal jsem obíhat úřady s tím, že bych chtěl osadit místo jímky na vyvážení čistírnu odpadních vod, ale tato varianta mě nebyla povolena. Po té jsem uvažoval o menší jímce cca 9m3, ta ale dle mých výpočtů by se musela cca skoro každý měsíc vyvážet, což by bylo pracné a taky finančně nákladné. Dále jsem začal řešit vodu na zálivku zahrady. Sice výhledově zprovozním studnu, ale vody není nikdy dost. Po různých konzultacích a pídění po internetu jsem došel k nápadu spojení ČOV a jímky. Vytvořil jsem kaskádové spojení domovní čistírny odpadních vod Topas 5 s nepropustnou jímkou na přečištěnou vodu. Tuto jímku o objemu 3m3  si nechám vyrobit  na míru ve stejné výšce jako ČOV. Do jímky  umístím čerpadlo s napojením na zahradní hadici. Dále jsem navštívil stavební úřad a vypsal formulář na změnu stavby před jejím dokončením, která spočívala právě v řazení ČOV před nepropustnou jímku. Po schválení stavebním úřadem mě v realizaci již nic nebránilo.

     V dnešní legislativě má člověk bez možnosti napojení na kanalizaci v podstatě 3 způsoby likvidace domovních odpadních vod, pominu-li teda septik, který stavební úřad dnes již nepovolí.

1. Jímka, neboli žumpa. Jedná se o vodotěsnou  bezodtokovou nádrž na vyvážení. Stavbu povoluje stavební úřad. Předpokládá se, že obsah je vyvážen fekálním vozem do centrální ČOV. Vypouštění obsahu na pozemky, nebo do vodních toků je nezákonné. Některý stavební úřad vyžaduje ke kolaudaci uzavření smlouvy o vyvážení.

    

2. Domovní ČOV. Dochází k přímému vypouštění přečištěné vody do povrchových vod. Např. potok, rybník, zemní registr atd. Jedná se o vodní dílo, které povoluje příslušný odbor životního prostředí.

    

3. Domovní ČOV se zásobní nádrží na vyčištěnou vodu. Tato varianta předpokládá další využití přečištěné vody, obvykle k zálivce. Pokud je voda přečištěna a následně z jímky využita, např. k zálivce pozemků a je naprosto jedno jakých, jestli okrasných, zemědělských nebo trávníku, nejedná se o vodní dílo a tuto variantu povoluje taktéž místně příslušný stavební úřad. Předpokládá se, že voda bude 100% využita trávou, nebo rostlinami v orniční vrstvě.                                              

    

      Stavbu jsem započal vykolíkováním trasy a výkopu pro technologie. Po prohlédnutí vykolíkování jsem opět ČOVku a jímku začal několikrát posouvat na jiná místa. Po té jsem toto samozřejmě opět nechal uzrát v hlavě a cca po týdnu jsem začal. Nejprve jsem vybagroval půjčeným bagříkem rýhu o hloubce cca 80 cm a délce 20 metrů k místu, kde bude čov a jímka. Díru pro technologie jsem si nechal vybagrovat od známého velkým bagrem o rozměrech d/š/v 3m/2m/2,3m. Po té jsem ve výkopu vybetonoval základovou desku, na kterou jsem nasypal písek, aby čistírna a jímka pěkně sedly na celou plochu. Samozřejmě opět pršelo.  Čovka je Topas 5 a jímku jsem si nechal vyrobit ve stejné výšce 2315 mm, aby sedly obě na betonovou desku a hrdla byli zároveň nad terénem. Po té jsme vytvořili přívodní vedení HT 100 do čovky a propoj mezi čov a jímkou. Do výkopu jsem ještě přidal cyky 5x1,5 napájení. Za postupného plnění obou nádrží vodou jsem je začal ručně zahazovat hlínou. Kolem jsem nic nebetonoval, toto je zbytečné. Nakonec jsem asi po týdnu házení po odpolednech zaházel i přívod hovnotrasy. Spád trasy je cca 1.cm na 1.metr délky. Protože kanalizační trubka vycházela ze základů v hloubce 70 cm. pod terénem, tak do čovky vchází cca v 90 cm. Tato ji následně přečerpá přes provzdušňovací komory a kalojem do odtoku, který je výš než nátok a odtéká do jímky. Je tak využit skoro celý objem jímky.

      Nyní začínám bagrovat kolem celého domku rýhy pro podzemní rozvody okapů. O tom ale zase jindy.